VÚPSV: Soudci i pracovníci OSPOD souhlasí s oddělením příbuzenské NRP od zprostředkované pěstounské péče

Z výsledků analýzy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí vyplynulo, že opatrovničtí soudci i pracovníci orgánů sociálně-právní ochrany dětí souhlasí s oddělením příbuzenské náhradní rodinné péče a zprostředkované pěstounské péče. Nezprostředkovaným pečovatelům a příbuzným se budou děti svěřovat s využitím jedné právní formy (nejspíš svěřenectví), která na sebe bude vázat příspěvek na úhradu potřeb dítěte a příspěvek při pěstounské péči ve snížené sazbě. Všichni respondenti se také shodli na tom, že by výživné na rodičích neměli vymáhat sami pečovatelé (často jejich rodiče), ale stát. Stejně tak doporučují, aby pro příbuzné a blízké svěřených dětí služby doprovázení. U vzdělávání by bylo vhodné přehodnotit formu např. na sdílecí setkávání, supervize a besedy.

Z dat výzkumu je zřejmé, že soudci častěji, než sociální pracovníci orgánů sociálně-právní ochrany dětí jsou názorově více nakloněni využívání institutu svěřenectví v momentě, kdy rozhodují o příbuzenské náhradní rodinné péče. 43 % soudců ve výzkumu odpovědělo, že jednoznačně při rozhodování o svěření dítěte do NRP prarodičů upřednostňují svěření dítěte do péče jiné osoby. Pěstounskou péči příbuzných a blízkých osob jednostranně preferuje zhruba 7 % opatrovnických soudců a nevyhraněných je jich přibližně jedna polovina. Rozdíly v rozhodovací praxi soudců napříč regiony si uvědomuje 57 % soudců.

Sedm z deseti soudců se domnívá, že se změnou zákona SPOD, tj. zavedením příspěvku na úhradu potře dítěte i pro děti svěřené do péče jiné osoby dojde k častějšímu využívání institutu svěření do péče jiné osoby. Výzkum se také zabýval otázkou spravedlnosti rozdělení pěstounů do kategorií podle výše finančního ohodnocení. Skoro 73 % soudců považuje toto rozdělení zcela nebo spíše za spravedlivé. Pouze necelá 3 % soudců považují současnou diferenciaci za zcela nespravedlivou.

Soudci i pracovníci OSPOD se v rámci výzkumu přiklonili k variantě, která se přibližuje zahraničním modelům tzv. kinship care/příbuzenská péče a pěstounská zprostředkovaná péče. Pěstounská péče by byla používána pouze u zprostředkovaných pěstounů a současní příbuzenští pěstouni či osoby, které mají svěřené dítě do péče podle § 953 Občanského zákoníku, by byli podřazeni do institutu svěřenectví. Zůstal by tak zachován pouze jeden institut v rámci péče příbuzných a dítěti osob blízkých.

Celý dokument Hodnocení současného legislativního nastavení zajištění NRP příbuznými a blízkými osobami ze strany pracovníků OSPOD a opatrovnických soudců (autorky: Leona Hozová a Renata Kyzlinková) najdete zde.

Zdroj informací: www.vupsv.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek