Přibližně 11,3 tis. žáků se neúčastnilo distanční výuky (online ani offline). Jde tedy o 1 % ze všech žáků veřejných ZŠ a nižších stupňů víceletých gymnázií. Mezi nejčastější důvody neúčasti patřila neochota rodičů a žáků se účastnit bez ohledu na vybavenost rodiny. Před 4,7 tis. žáků (tj. 41 %) nemělo v domácnosti připojení k internetu. Horší byla situace na 2. stupni ZŠ. Nejhorší byla situace v Ústeckém kraji (2,7 %) a Karlovarském kraji (2,4 %). Z hlediska okresů byla situace nejhorší v Chomutově (4,1 %), Mostě (3 %) a Chebu (2,9 %). Vyplývá to ze Zprávy z mimořádného šetření MŠMT k distanční výuce žáků v základním vzdělávání. Do šetření se zapojilo více než 4 tisíce základních škol a nižších stupňů víceletých gymnázií.
Přes 85 % škol uvedlo, že se jim dařilo do distanční výuky zapojovat všechny tzv. offline žáky. Dle podílu škol, kterým se nedařilo zapojovat všechny tzv. offline žáky, byla situace nejhorší v Ústeckém (28 % škol), Libereckém (25 %) a Karlovarském kraji (24 %). Při distanční výuce nejvíc školy využívaly písemné úkoly (pracovní listy, diktáty, příklady z učebnice), úkoly využívající online prostředí (kvízy, testy), přednášky formou videokonference. Více než polovina škol také využívala třídnické hodiny jako nástroj pro vytváření příležitosti pro socializaci žáků.
Na podzim roku 2020 poskytlo MŠMT mimořádné finanční prostředky na nákup výpočetní techniky. Z této částky školy nakoupily přibližně 62 tisíc notebooků, 12 tisíc tabletů nebo 200 mobilních telefonů. Osm z deseti nakoupených digitálních zařízení je využíváno učiteli. Školy žákům zapůjčily téměř 41 tis. zařízení. Největší podíl škol, které svým žákům nezapůjčily žádné zařízení, byl v kraji Ústeckém, Karlovarském a Plzeňském (ve všech 19 % škol).
Šetření se také zabývalo tím, zda bylo dostupné školní stravování v době distanční výuky. V 87 % škol se mohli žáci stravovat, naopak ve 13 % škol nikoli. Nejméně dostupné bylo v Karlovarském a Libereckém kraji.
Celá zpráva ze šetření je dostupná ZDE.
Zdroj informací: www.msmt.cz