Ústavní soud (ÚS) se opět zabýval otázkou střídavé péče. Ve svém nejnovějším nálezu sp. zn. I. ÚS 3350/22 konstatoval, že paušální argumenty (jako je útlý věk dítěte, stabilita výchovného prostředí, špatná komunikace rodičů nebo vzdálenost bydlišť) proti střídavé péči ze strany obecných soudů neobstojí. Podle ÚS je nutné se vypořádat s konkrétními okolnostmi, které jsou střídavé péči na překážku. Pro zajištění rovnocenného postavení rodičů je nejvhodnější (a zároveň nejjednodušší) péče střídavá, byť i nestejnoměrná. Rozdíl mezi výlučnou péčí o nezletilého s širokou úpravou styku s nepečujícím rodičem a střídavou (byť i nestejnoměrnou) péčí není dle Ústavního soudu jen formální. Je symbolicky a psychologicky důležitý nejen pro rodiče, ale i pro dítě samotné. Obecné soudy by měly volit model střídavé (byť i nestejnoměrné) péče, neboť jen tímto modelem je rodičům zajištěno jejich rovnocenné postavení bez pocitu většího (a menšího) „oprávnění“ k dítěti ze strany jednoho z rodičů.
Celý nález je dostupný ZDE.
Zdroj informací: www.usoud.cz