Od 1. ledna 2026 platí v českém rodinném právu zásadní procesní změna. Pokud je potřeba rychle a dočasně upravit poměry nezletilého dítěte, už se nepoužívá klasické předběžné opatření. Nahradil ho nový institut – prozatímní rozhodnutí (§ 465a a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních).
Cílem zákonodárce bylo zrychlit řízení. S tím však přichází jedno obrovské riziko pro rodiče: proti prozatímnímu rozhodnutí není přípustné odvolání. Pokud soud prvního stupně rozhodne nespravedlivě nebo chybně, jedinou bezprostřední obranou zůstává rovnou ústavní stížnost. Ústavní soud (ÚS) v červenci 2026 vydal své vůbec první dva nálezy, ve kterých podrobně zmapoval, jak mají obecné soudy k této novince přistupovat. Z dosavadních 18 podaných stížností dvěma vyhověl.
Klíčové závěry z prvních nálezů Ústavního soudu:
Výběr školy a vzdělání dítěte nelze paušálně odmítat
V prvním projednávaném případě (sp. zn. II. ÚS 1124/25) se matka domáhala prozatímního rozhodnutí, kterým by soud nahradil souhlas otce s přestupem syna na jiné gymnázium (kde se náhle uvolnilo místo a syn tam moc chtěl). Obvodní soud návrh odmítl s tím, že jde o „zjevně bezúspěšné uplatňování práva“, protože by tím předjímal konečné rozhodnutí. Ústavní soud se matky a syna zastal. Konstatoval, že nová úprava nadále umožňuje zatímně řešit otázky vzdělání a volby školy. Soudy nesmí tyto návrhy paušálně shazovat ze stolu jen proto, že věc definitivně vyřeší. Musí vždy věcně posoudit, zda je rychlá ochrana práv s ohledem na plynoucí čas a nejlepší zájem dítěte skutečně nutná.
Absolutní zákaz „rozhodování o nás bez nás“
V druhém případě (sp. zn. I. ÚS 1382/26) podal otec návrh na prozatímní úpravu prázdninového styku. Soud sice otci vyhověl a styk výrazně rozšířil, ale udělal fatální procesní chybu – matka ani opatrovník (OSPOD) nedostali tiskopis návrhu včas do ruky a neměli možnost se k němu vyjádřit. Ústavní soud toto rozhodnutí zrušil. Zdůraznil, že právě proto, že neexistuje odvolání, musí soudy extrémně důsledně dbát na princip rovnosti účastníků. Každý rodič musí dostat férovou možnost se k návrhu vyjádřit. Stejně tak musí soud aktivně zjistit názor samotného dítěte.
Co to znamená pro rodiče v praxi?
Prozatímní rozhodnutí sice přináší bleskové řešení situace, ale absence odvolání dává obrovskou moc soudcům prvního stupně. Pokud se dozvíte, že druhý rodič podal návrh na prozatímní rozhodnutí, soud vám musí umožnit se k němu vyjádřit a seznámit vás s textem návrhu. Rozhodnutí „za zády“ jednoho z rodičů je protiústavní. ÚS sice avizoval, že k přezkumu bude přistupovat zdrženlivě (tzv. omezeným testem ústavnosti), ale v případech zjevné nespravedlnosti nebo procesního selhání obecných soudů je připraven zasáhnout.
Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1124/25 je dostupný zde.
Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1382/26 je dostupný zde.
Zdroj informací: www.usoud.cz