Příběh matky, která žádala o přerušení výkonu trestu, znovu otevírá otázku, jak české soudy přistupují k právu dítěte na vztah s rodičem – a k právu matky být matkou, i když udělala chybu. Ústavní soud zrušil rozhodnutí okresního i krajského soudu, které zamítly žádost ženy o přerušení výkonu trestu. Důvod? Podle soudů matka „fakticky nepečovala“ o své dítě, protože bylo v pěstounské péči na přechodnou dobu. Jenže dítě bylo do pěstounské péče svěřeno právě proto, že žena byla ve vazbě a později ve vězení.
Žena byla ve vazbě kvůli podezření z krádeže. Během vazby porodila dítě, které bylo následně svěřeno do pěstounské péče. Když byla pravomocně odsouzena, požádala o přerušení výkonu trestu, aby mohla o dítě pečovat – což umožňuje trestní řád u matek s dětmi mladšími jednoho roku. Obecné soudy její žádost zamítly. Argumentovaly tím, že o dítě „nepečuje“ a že vzhledem k její minulosti (užívání drog) by péče nebyla v zájmu dítěte. Soudy přitom přehlédly, že matka o dítě nepečovala právě proto, že byla ve výkonu trestu – tedy kvůli okolnosti, kterou měly samy posoudit.
Ústavní soud rozhodl, že takový výklad zákona je v rozporu s ústavou. Zákon totiž stanoví, že pokud matka pečuje o dítě mladší jednoho roku, soud má povinnost výkon trestu přerušit, pokud nejde o zvlášť závažný zločin. Obecné soudy podle Ústavního soudu pochybily, když situaci posoudily čistě formálně – bez ohledu na to, že žena o dítě pečovat chtěla, ale nemohla. Soudy se podle Ústavního soudu měly více zabývat tím, zda by bylo možné vytvořit podmínky, aby mohla o dítě skutečně pečovat – například v rámci programů pro matky s dětmi ve výkonu trestu.
Ústavní soud dále připomněl, že výkon trestu nemá být trestem pro dítě. A že i člověk, který chybuje, má právo usilovat o nápravu – zvlášť pokud se to týká vztahu mezi rodičem a dítětem. Případ se tak vrací před okresní soud, který musí žádost posoudit znovu – tentokrát se zohledněním ústavních práv a zájmů dítěte.
Celý Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2405/25 je dostupný zde.
Zdroj informací: usoud.cz