Ministerstvo práce a sociálních věcí oslovilo více než jedenáct tisíc pěstounů a dalších osob, které pečují o děti v náhradní rodinné péči. Dotazník vyplnilo přes čtyřicet procent z nich a výsledky přinesly cenný vhled do toho, co tyto rodiny potřebují a jak své rodičovství vnímají. V náhradních rodinách žije nejčastěji jedno nezletilé dítě, takových rodin je o něco více než polovina. Náhradních rodin se dvěma nezletilými dětmi je přibližně čtvrtina a zbývající necelou čtvrtinu tvoří náhradní rodiny s třemi nebo více nezletilými dětmi. Velké rodiny s pěti a více dětmi jsou tedy spíše výjimečné.
Pokud jde o náročnost náhradního rodičovství, více než polovina rodičů označila svou roli za „ani snadnou, ani obtížnou“. Přibližně čtvrtina ji považuje za obtížnou a podobný podíl za snadnou. Zajímavým zjištěním je, že čím déle rodiče v péči setrvávají, tím častěji hodnotí svou roli jako náročnější.
Velkou část šetření tvořilo téma podpory, kterou mají náhradní rodiče k dispozici. Více než polovina respondentů ji hodnotí jako dobrou, pětina však mluví o špatné dostupnosti. Nejvíce nespokojených je ve Středočeském kraji a v Praze. Pokud jde o konkrétní formy pomoci, pěstouni by uvítali především slevy a výhody pro náhradní rodiny, vyšší příspěvky v rámci dávek pěstounské péče a lepší dostupnost zdravotní péče – zejména u zubařů či psychiatrů. Často zmiňovaná byla také potřeba psychologické a terapeutické podpory, pomoc při vzdělávání dětí a komunikaci se školami či kvalitní sociálně-právní poradenství.
Forma náhradní rodinné péče ovlivňuje pořadí důležitosti jednotlivých oblastí. Náhradní rodiče, kterým krajský úřad zprostředkoval dítě, vnímají jako více důležitou dostupnost odborné péče pro děti než finanční ohodnocení. Pro rodiny, které vykonávají pěstounskou péči na přechodnou dobu, jsou nejdůležitějšími oblastmi dostupnost zdravotní a odborné péče, kdežto slevy, výhody a finanční ohodnocení je pro ně méně prioritní. Pro tyto náhradní rodiče je také více důležitou oblastí podpora při kontaktu s biologickými rodiči a příbuznými dítěte.
V otevřených odpovědích, jichž se sešlo více než třináct set, zazněly i konkrétní připomínky a návrhy. Náhradní rodiče si stěžovali na nadměrnou administrativu a byrokracii, nerovnost v příspěvcích, nedostatek psychologů a terapeutů, složitou právní situaci nebo nízkou společenskou prestiž pěstounství. Jako řešení navrhovali například digitalizaci procesů a lepší koordinaci mezi úřady, pravidelnou valorizaci příspěvků, rozšíření odborné podpory či větší společenské uznání jejich role.
Ministerstvo práce a sociálních věcí na výsledky zareagovalo a některá opatření už spustilo nebo připravuje. Od července 2025 funguje dětský ombudsman, který má posílit ochranu práv dětí a jejich hlas ve veřejném prostoru. Nově si také žadatelé o náhradní rodinnou péči mohou vybrat organizaci, u které absolvují přípravný kurz, což by mělo celý proces zrychlit. Od roku 2026 se navýší odměny pěstounů v návaznosti na růst minimální mzdy a zvýší se i příspěvky na péči. V některých regionech se navíc rozvíjejí projekty, které nabízejí slevy a výhody pro náhradní rodiny, například Karta pěstounské rodiny nebo Pěstounský pas.
Podrobněji si výsledky můžete přečíst zde.
Zdroj informací: www.budinpestoun.cz