Ústavní soud v nejnovějším nálezu řekl, že odvolání nezletilého nelze bez dalšího považovat za podané neoprávněnou osobou, zejména aniž by bylo zvažováno, zda je vůbec projednání odvolání v jeho nejlepším zájmu. To platí obzvlášť v případě odvolání proti rozhodnutí o nařízení ústavní výchovy. V rozhodnutí soud také uvádí, že pokud stát účastníkům řízení ustanoví bez ohledu na jejich vůli zástupce pro konkrétní řízení, byť i při sledování legitimních a obecně chvályhodných cílů, přebírá
odpovědnost za způsob vedení tohoto zastoupení. Ústavní soud dodal, že v takové situaci zásadně nemůže stačit, pokud soud vedoucí řízení již nadále komunikuje pouze s ustanoveným opatrovníkem.
Pokud tomu tak je, soud tím fakticky zastoupenému účastníkovi upírá právo být přítomen jednání a vyjadřovat se ke své věci. Soudy se nemohou bezvýhradně spolehnout na ustanoveného opatrovníka, že bude dodržovat všechny své výše zmíněné povinnosti a intenzivně se zastupovaným komunikovat, nýbrž je třeba dodržování daných povinností ověřovat. Jde totiž o práva samotného účastníka. Není-li zástupce zvolen svobodnou vůlí účastníka, nelze bez dalšího říci, že procesní práva účastníka jsou beze zbytku garantována prostřednictvím zástupce. Proto zůstává na odpovědnosti soudu, aby zajistil též možnost zastupovaného účastníka samého, a to i dítěte, účastnit se řízení a vyjádřit svůj názor k věci, pokud to není v rozporu s jeho nejlepšími zájmy. Navíc je to vždy soud, který je odpovědný za dodržování všech aspektů práva na spravedlivý proces v řízení, které je před ním vedeno.
Na tyto judikaturní závěry akcentující participační práva dítěte zřejmě reagoval zákonodárce i přijetím § 50b odst. 4 písm. b) občanského soudního řádu, ve znění
účinném od 1. 7. 2021, podle nějž se písemnost doručuje kromě zástupci rovněž nezletilému účastníku, který dovršil patnácti let, je-li zastoupen zákonným zástupcem podle § 22 občanského soudního řádu. Ve stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 9. března 2022 sp. zn. Cpjn 201/2021 Nejvyšší soud dovodil, že uvedené ustanovení se použije i ve věcech opatrovnictví nezletilého dítěte a písemnosti se doručují též dítěti, které je účastníkem těchto řízení, jestliže v době doručování dovršilo patnáct let. Zároveň však ze stanoviska plyne, že doručování písemností má mít pouze informativní povahu, jelikož nezletilé dítě zastoupené zákonným zástupcem (§ 22 občanského soudního řádu), nebo kolizním opatrovníkem nemá plnou procesní způsobilost, není oprávněno samostatně podat proti rozhodnutí odvolání, okamžik doručení rozhodnutí se nezapočítává do běhu lhůt pro podání opravného prostředku, dítěti neběží lhůty atd.
Ústavní soud však dospívá k tomu, že takový paušální závěr není ústavně konformní. I z judikatury Ústavního soudu a jeho přístupu k ústavním stížnostem nezletilých plyne, že podání učiněné nezletilým účastníkem řízení, který nemá procesní způsobilost v plném rozsahu, není možno jednoduše ignorovat, ale musí být posouzeno prizmatem nejlepšího zájmu dítěte.
Zdroj informací: www.usoud.cz